19.08.2015 00:57
Přiznávám, knihy kupuju ještě méně často, než přispívám na tento blog - přičemž ani jedno není právě ideální vizitkou. Minulý týden jsem ovšem učinil jednu z těch mála výjimek, na které během roku dojde (obvykle pět až deset kusů), paradoxně tentokrát v prostředí, které primárně k nákupům knih neslouží.
A byl jsem zaskočen.
Možná, že vy už to dávno znáte, mě ale poněkud zmátlo, když jsem v běžném supermarketu vyložil na pás svůj obvyklý nákup potravin, k němu do výprodeje umístěného Lee Childa (79 Kč, jak nedůstojné!) s Die Trying (v podivuhodném českém překladu A přeci nezemřeš), a pokladní se mě zeptala: "Na tu knížku máte dva roky záruku. Chcete k ní doklad zvlášť?"
Ano, žijeme ve světě, kdy se dá získat záruka nejen na ledničku nebo nový mobil, ale už i na knihy! Pochopitelně, že jsem se zasmál a použil duchapřítomně tu nejtrapnější možnou narážku o tom, jestli se záruka vztahuje i na to, když se mi další z mnoha románů o Jacku Reacherovi nebude líbit. Evidentně stokrát slyšený vtípek spadl na zem pod kasu a nikdo ho nezvedl, záruční list jsem vzhledem k závratné slevě velkopansky odmítl a odkráčel středem.
A teď vážně. Šli byste po roce reklamovat na knížku, protože jí vypadly třeba strany 63 a 87? Požadovat vrácení peněz?
Jak asertivní musí člověk být, aby reklamoval knížku?
